Vinice/odrůdy

Naše vinice leží na severní hranici ekonomického pěstování viné révy (ca 51-52°N), ale mikroklimatické podminky jsou důvodem, že vypěstované hrozny snesou srovnání s výpěstky z jižnějších vinic. Průměrná teplota v žernosecké kotlině je 9.3°C , množství srážek nepřesahuje 400 mm za rok. Tyto klimatické podmínky, tzv mikroklima zde působí díky ochraně oblasti prstencem kopců ze severu, příznivému vlivu Labe a Žernoseckého jezera, jižní a jihozápadní orientaci svahů skloněných k Labi.

Viničné tratě

Pod Třešňovkou

Loc: 50°32'22.731"N, 14°3'59.594"E

Vinice je na svahu nad Velkými Žernosekami jihozápadní orientace v nadmořské výšce 180-190 m n.m. s 15-20% sklonem a velkolepým výhledem na Portu Bohemica. Leží na deluviálních sedimentech bohatých na vápník. Podobné podloží je pod známými tratěmi Kostelní, Mariánská a Pod Lovošem. Vinice byla vysazena v roce 2004 p. Bednářem, kterému patří im memoriam náš dík a vzpomínka. Bylo vysazeno po třista keřích Müller-Thurgau (MT), Svatovařineckého (Sv) a Tramínu červeného (Tč) ve sponu 0.8 x 1.5 m na rýnsko-hesenském vedení. Sazenice pochází z mělnického vinařství ing. Krause. Nyní po velkém výpadku je zde ca 650 keřů, které budou postupně dosazeny na původní počet. Meziřadí jsou trvale zatravněna, příkmenové pásy jednou ročně zryty a pak zakryty mulčem z posekané trávy. Hnojení je omezené, u slabých keřů je růst podpořen přídavkem kompostu, rašeliny a NPK. Meziřadí je dvakrát ročně mulčováno motorovou sekačkou. Keře jsou řezány na dva 6 až 8-oké tažně a jeden zásobní čípek. Řezné rány jsou ošetřeny stěpařským voskem. V zimě 2010 jsme instalovali dravé roztoče T. pyri jako biologickou ochranu proti hálčivcům a vlnovníkům. Od roku 2010 přestáváme používat syntetické fungicidy.

V roce 2010 jsme dokoupili nové vinice. Vinice vysazené v letech 1974-1975 pod vedeni p. Habrovského jsou v mírném svahu s terasováním jednotlivých řad orientovyných po vrstevnici na pomezí katastrů obcí Velké Žernoseky, Žalhostice a Michalovice jihozápadní orientace v nadmořské výšce 180-210 m n.m. v blízkosti Žernoseckého jezera. Leží na deluviálních sedimentech s vysokým obsahem vápníku.

U hřiště, podle nové vyhlášky „Na jámě“

Loc: 50°31'56.808"N, 14°4'37.441"E

Na 1 ha je ca 1800 keřů MT na středním vedení ve sponu 1 x 3 m. Kminky jsou dlouhé ca 80 – 100 cm a je zde velký výpadek keřů odpovídající stáří a předchozí minimální udržbě. Keře jsou řezány na dva 8 až 10-oké tažně a jeden zásobní čípek.

Na vinici

Loc: 50°31'58.203"N, 14°4'46.024"E

Na 1,5 ha je ca 400 keřů MT a 1600 keřů Veltlínského červeného raného (s poetickým zkráceným názvem Večerka) na vysokém vedení na závěsu ve sponu 1 x 3 m. Keře jsou řezány na krátké čípky a celkem 18 až 20 oček.

Nad školou

Loc: 50°31'52.776"N, 14°4'51.641"E

Zatim neosázeno.

Pěstované odrůdy (podle Wikipeia)

Müller Thurgau (zkratka MT) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kterou vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madeleine Royale (Madlenka královská). Původně se jako jeden z rodičů uváděl sylván, z toho pochází německý název Rivaner.

Byla to nejvíce pěstovaná drůda v ČR, ale její rozšíření je na ústupu (ca 10%). Na polohu není náročná. Nesnáší suché půddy. Pěstuje se na středním i vysokém vedení se zatížením 6-8 oček na 1 m2. Řez se provádí na tři kratší tažně se zásobními čípky. Plodnost odrůdy je vysoká a pravidelné výnosy se pohybují mezi 10 až 16 t/ha, ale při neredukované sklizni někdy až 20 t/ha, při redukované sklizni je průměrná cukernatost 17-20 °NM a acidita 6-8 g/l. Ranost zrání, plastičnost a pravidelné výnosy byly důvodem rychlého rozšíření pěstování této odrůdy.

Typické odrůdové víno by mělo mít světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni s ovocnými odstíny (kopřivově-broskvovými) a svěží chuť s nižší aciditou. Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit. V oblasti Žernosek má v závěru chuti drobnou hořčinku

 

Tramín červený (zkratka TČ, název dle VIVC Traminer Rot) je starobylá moštová odrůda révy vinné. Je jednou z nejstarších pěstovaných odrůd, podílela se na vzniku mnoha klasických evropských odrůd révy a je oblíbeným partnerem při šlechtění nových odrůd. Původ odrůdy je nejasný a ztrácí se v dávné minulosti.

Vedle TČ je znám Tramín kořeněný, Gewürztraminer, který byl považován za pododrůdu. Dále byl v Čechách a hojně v Žernosekách pěstován i Tramín bílý, nazývaný Brynč. Pěstován byl ve směsných výsadbách na obou Vendulích. Ve Francii jsou v "Catalogue des variétés de vigne" zapsány samostatně odrůdy tři, a sice Gewürztraminer, Savagnin Rosé a Savagnin Blanc. Podle projevu keřů a vlastnosti hroznů je na našich (a patrně na většině vinicích v ČR) vysázen Tramín kořeněný. Původní Šporkovy výsadby na Kuksu byly nedávno obnoveny, ale existují pochybnoti o autenticitě materiálu. Podle Fr. Kupsy nebyl Tramín bílý žádný zázrak.

Patří do nejkvalitnějších teplých poloh. Má v oblibě hluboké, výživné, záhřevné půdy, kde dobře roste. Na mělkých, chudých půdách i na velmi vápenatých půdách roste slabě, keře degenerují a trpí chlorózou. Pak je potřeba keře přihnojovat. Na lehkých půdách jsou vína netypická.

Odolnost vůči zimním mrazům je velmi dobrá. První 3-4 očka na tažni nejsou plodná a proto je jakékoliv poškození tažňů mrazem výrazněji poznat na úrodě. Jarní mrazíky Tramín prakticky nepoškozují, pokud však přece jen na jaře zmrzne, ztráty jsou velké, protože podočka nejsou skoro vůbec plodná. Na sucho reaguje špatným odkvétáním.

Má malé hrozny a neplodná bazální očka, proto se musí řezat na dva dlouhé, minimálně desetiočkové tažně se zatížením 10-12 plodonosných oček na m2. Doporučuje se vysoké vedení s větším množstvím stařiny, při kterém se zlepšuje kvalita sklizně. Podnože jsou vhodné SO-4, 125 AA a T 5C. Je náchylná na zahuštění a je nutné použít větší vzdušné tvary keřů, na vyšších vedeních v širších sponech a důležité jsou i zelené práce. Je to málo úrodná odrůda, neselektovaná populace má úrodnost 4-7 t/ha, i u klonů se úroda pohybuje v rozmezí 7-9 t/ha, přičemž je úrodnost závislá i na poloze a půdě. Acidita nebývá vysoká, 6-10 g/l, ale nejčastěji 6,5 g/l, proto se Tramín často sklízí ve dvou termínech.

Víno je technologicky náročné, víno rychle ztrácí kyseliny. Často mají vína, především s vyšším obsahem cukru (Alsaské Gewürztraminy) vysoké obsahy celkové síry, je to díky doporučované technologii. Typová vína Tramínu jsou ve vůni osobitá, snadno rozpoznatelná, mají intenzívní kořenitě medové až bezové vůně a koncentrované, kořenité chuti. Ve vůni a chuti můžeme hledat čajovou růži, koření, med, hrozinky, tropické ovoce, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, mučenku, grapefruit, květ černého bezu. ale někdy se mohou přidat také muškátové tóny. Vína jsou charakterizována jako silná, alkohol není v rovnováze s kyselinami. Vhodnost ke skladování je průměrná až dobrá, pokud má víno vyšší aciditu. Ležením v láhvi se aroma zušlechťuje.

 

Veltlínské červené rané (zkratka VČR, lidový název Večerka, název dle VIVC Veltliner Frührot) je stará odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Autochtonní odrůda pochází pravděpodobně z Dolního Rakouska, z vinařského regionu Thermenregion, kde je dnes pěstována zejména v okolí města Gumpoldskirchen. Vznikla samovolným křížením odrůd Sylvánské zelené a Veltlínské červené. Rčení „sladké jako malvaz“ patrně pochází of VČR, která v oblasti Trento dozrává do vysokých přívlastků, víno se sem hojně dováželo a tamní jméno odrůdy je Malvazina.

Na polohu a půdu je odrůda nenáročná, i když jí nejvíce vyhovují středně těžké půdy. Na půdách s vyšším obsahem dusíku však roste velmi bujně a zmrzá. Nevhodné jsou vlhké, nížinné, silně vápenité půdy, hrozny totiž snadno hnijí. Je vhodná pro pěstování v severnějších vinařských oblastech. Velmi dobře využívá méně úrodné, písčité půdy a terasy. Dobře snáší sucho.

Réví vyzrává pouze průměrně dobře. Odolnost proti zimním mrazům je průměrná, proti jarním mrazům dobrá. Velmi bujně roste, a proto jí vyhovují širší spony a vysoké vedení. Dobře se uplatňuje řez Sylvoz anebo srdcový řez (tvar) se zatížením 8-10 oček na m2. Výnos je střední, 7-12 t/ha při cukernatosti 18-20 °NM a aciditě 7-9 g/1.

Typická vína jsou zlatožlutá, neutrální vůně, při vyšší cukernatosti moštů se objevují mandlové až medové tóny. Chuť je plná, jemně ovocitá až kořenitá, širší a extraktivní, s jemnou kyselinkou ba se středním až vyšším obsahem alkoholu. Ve vůni a chuti můžeme hledat směs zahradního ovoce, mandle, med, chlebnatost. Vhodnost k archivaci je malá, vína se pijí většinou mladá, brzy ztrácí buketní látky a mají sklon k madeirizaci.

Svatovavřinecké (zkratka Sv, mezinárodní název Saint Laurent) je středně pozdní moštová odrůda náležící k širší rodině odrůd Pinot, vznikla patrně ve francouzském regionu Alsasko, spontánním křížením odrůdy Pinot Noir se zatím blíže neurčenou odrůdou. Odrůda se zde pěstovala pod názvem Schwarzer prokazatelně již v 18. století. Již počátkem 19. století vyvrátil francouzský ampelograf Victor Vermorel (1848-1927) hypotézu, že odrůda má původ v obci Saint-Laurent-Médoc v regionu Bordeaux. Název odrůdy je odvozen od data zaměkání hroznů, v jižních polohách Francie se většinou začínají barvit na Svatého Vavřince, tedy 10. srpna.

V ČR patří mezi nejrozšířenější odrůdy, hojně je zastoupený v Litomeřické a Mostecké oblasti. Nejlépe plodí na středním vedení. Zatížení keřů má být 7-8 oček na m2. Výnos je méně stabilní, ale poměrně vysoký, v průměru 8 až 13 t/ha. Cukernatost dosahuje 17-20° NM, obsah kyselin 9-12 g/l. Vyšší jakosti vína se dosahuje v lehčích, záhřevných půdách, štěrkovitých či písčitých, popřípadě se zvýšeným obsahem vápníku. Velmi vhodné jsou svahovité pozemky s dobrou sluneční expozicí.

Odrůda je oblíbená mezi našimi pěstiteli i konzumenty vín, ačkoli ve světě se na ni nahlíží spíše jako na odrůdu průměrné kvality. Pravidelně poskytuje hrozny pro získávání jakostního vína, v lepších letech i pro vína s přívlastkem.

Typové odrůdové víno je obvykle vysoce barevně intenzívní, sytě červené, někdy přechází až do fialova. Ve vůni je ovocité s typickým odrůdovým aroma, připomínajícím sušené švestky, povidla, višně, černé třešně nebo černý rybíz, ale též i skořici či sušené ovoce. Chuť je plná, příjemně natrpklá, drsnější, s ovocnými tóny, má výrazně odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin a tříslovin. Odrůdová vína jsou vhodná ke dlouhodobější archivaci, zráním v láhvích kvalita roste, víno se stává harmonickým a v chuti se objevuje sametová hebkost.

 

Rulandské modré (zkr. RM, mezinárodně používaný název Pinot Noir, PN) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné, pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska. Odrůda je tradičně používána k výrobě červených vín a rosé.

Původní vlastí odrůdy je pravděpodobně francouzské Burgundsko. PN je v přímé příbuzenské linii s divokou révou. Odrůdu zde pěstovali patrně již Římané, v díle „De re rustica“ popisuje Columella (1. stol. po Kr.) odrůdu, která se dá považovat za dnešní Rulandské modré. Záznamy o existenci odrůdy jsou doloženy již ve 4. století v Burgundsku, v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera. Do Čech ji nechal dovést Karel IV.

Má na polohu vysoké nároky. Nejlepší jsou mírné, jižní, svahovité pozemky s dostatkem slunka. Není vhodná do podřadných svahovitých a rovinatých poloh. Půdy vyžaduje dostatečně hluboké, kypré, vododržné, teplé a záhřevné, vhodné jsou zejména křídové, dále lehčí štěrkovité a hlinitopísčité. Na těžkých půdách dobře rodí, ale vína jsou málo barevná.

Poměrně dobře vzdoruje zimním mrazům. Na jarní mrazy je citlivější, neboť raněji raší. Použití podnože SO-4 urychluje dozrávání hroznů, dále jsou vhodné podnože T 5C, 125 AA a K 5BB. Lze využít většinu způsobů vedení. Zvláště vhodné je vysoké vedení se širokými spony a dlouhým řezem. Vyžaduje, aby se vytvořila zásoba starého dřeva, což podmiňuje snížení opadávání květů. Zatížení keřů má činit 10-12 oček na m2. Klonovou selekcí se zvýšily výnosy, dnes se pohybují kolem 10t/ha (7-11 t/ha). Cukernatost obvykle přesahuje 20° NM, obsah kyselin bývá 8 až 12 g/l.

Typická vína RM jsou bledě rubínová až cihlově červená, s oranžovým až nazlátlým okrajem u sklenky, ve vůni jsou ovocné, hořkomandlové a kořenité tóny, chuť je plná, víno má nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny a hebkost při klouzání po jazyku. Kvalitu a odrůdový charakter získává víno zráním ve starých dubových sudech a delším ležením na láhvi. Při odpovídajícím zatížení keře poskytuje RM pravidelně hrozny pro přívlastková vína, v lepších ročnících i pro vína s přívlastkem výběr z hroznů a výběr z bobulí. Taková vína se v celosvětovém měřítku považují za velmi kvalitní a cenná.